Bartošová TýTý skutečně dostala podvodem, hlasy jí koupil Pomeje! potvrdila Golda

Galerie:

Kniha Zlaty Goldy Dvořákové přinesla další skandální odhalení. Potvrdila, že Bartošová s Pomejem podvádějí a kupují si hlasy do největších anket v Česku!

Manžel a manažer Ivety Bartošové, Jiří Pomeje, si potřeboval definitivně potvrdit své místo po boku znovu vycházející pěvecké hvězdy a ujistit ženu o své nepostradatelnosti. Proto potřeboval předvést „majstrštyk“. Pecku, o které se bude mluvit ještě hodně dlouho. Prestižní pěvecká anketa Český slavík byla jeho velkou šancí, a tak se rozhodl, že ji Iveta prostě musí vyhrát. Za každou cenu!

Pár měsíců před vyhlášením výsledků proto zkrachovalý producent začal Bartošové stále dokola našeptávat do ucha: „Udělám z tebe Českou slavici!“ Aby takovou lahodnou melodii Iveta neposlouchala s potěšením! Vše se v tu chvíli zdálo tak krásné a snadné… Pak ale prý přímo z kuloárů soutěže přišla zdrcující zpráva: Iveta má minimum hlasů, a pokud se nestane zázrak, vítězství ji velkým obloukem mine. Ve štábu Ivety nastala panika. Bylo třeba přejít k plánu B a vítězství jít naproti. „Jirka na Ivetu tak dlouho naléhal, až podlehla a dala mu peníze, které od ní požadoval. Ta částka se blížila skoro stu tisícům a rozhodně nebyla určená na Ivetiny slavnostní šaty. Každý jistě pochopí, na co ty peníze padly,“ píše Zlata Golda Dvořáková ve své knize "Iveto, sbohem… Iveta Bartošová očima důvěrnice".

Jak si Zlata vybavuje, podle médií během pár dnů zmizelo z nejrůznějších pražských obchodů a trafik obrovské množství SIM karet. Stovky, možná i tisíce.

Podobné informace měl tehdy i deník Aha!, který ale rovnou označil nákupčího – měl jím být Jiří Pomeje. „Viděli jsme ho kupovat v Michli dvě stovky SIM karet operátora O2,“ stálo například v jedné zprávě, která dorazila do redakce bulvárního deníku. A podobných případů tehdy prý monitorovalo periodikum několik. „To o mně roznáší konkurence,“ reagoval pak krátce před Českým slavíkem Pomeje.

A jak se na samotném hlasování podílela Golda, která jako jedna z mála viděla do zákulisí Ivetiny účasti v soutěži? „Nebudu říkat od koho, to by se možná ani manželovi Ivety nelíbilo, ale nafasovala jsem desítky karet všech mobilních operátorů. SIM karty jsem číslovala, abych tomu, kdo mi karty předal, mohla prokázat, že jsem hlasy opravdu poslala. Další hlasy se odesílaly z internetu. Ivetu jsem znala spoustu let a chtěla jsem jí po všech těch jejích problémech udělat radost. Stejně jako já se na hlasování podílela většina jejího týmu. Vím, že se Ivetě představa vítězství ve Slavíku také líbila. Úspěch jsem jí přála, i když jsem tušila, že na Zpěvačku roku nebo absolutní vítězství stejně nemůže dosáhnout. I tak jsem byla ochotna pomoci. A nejen já.“

Celý nejbližší okruh spolupracovníků zpěvačky čtrnáct dní před Slavíkem nedělal nic jiného. Od rána do večera ťukal do klávesnic mobilů stovky zpráv. Jeden z těch nejdůvěryhodnějších měl dokonce na starosti karty do mobilního telefonu v hodnotě třiceti tisíc korun. A výsledek? Pokladničky mobilních operátorů byly bohatší o statisíce, Iveta ale dosáhla jen na Skokana roku (o tom se ostatně od organizátorů dozvěděla již několik dní před přenosem, takže to pro ni nebylo žádné překvapení). V kategorii Zpěvačka pak skončila hluboko pod stupni vítězů. A Jiří Pomeje začal zuřit a obviňovat pořadatele z falšování výsledků své ženy.

Zuřil tak, že zapomněl na opatrnost a dal veřejnosti najevo, že ví o počtu hlasů víc, než by regulérně vědět měl. „Iveta měla být třetí, a ne pátá. Když ji vyhlašovali jako Skokana roku v kategorii zpěvačky, tak vůbec neřekli, kolik bodů dostala. Ale já vím, že to bylo okolo čtyřiceti tisíc, a to bylo víc než dvacet tisíc, které měla Ewa Farna,“ pokřikoval Pomeje na party v hotelu Ambassador. Deníku Aha! své rozhořčení potvrdil s tím, že od fanklubu má informaci, že počet hlasů, které přívrženci Ivety Bartošové celkově odeslali, se blížil možná až k sedmdesáti tisícům. Oficiální výsledek Ivety Bartošové byl nakonec úplně jiný: 17 646 hlasů. Možná i proto, že fanklub čítal sotva sedmdesát „hlav“, a tak lze těžko očekávat, že by každý z jeho členů za svou oblíbenou interpretku průměrného „popíku“ utratil mnoho tisíc korun.

Někteří z čtenářů knihy jistě mají stále v živé paměti, že o několik měsíců později Iveta uspěla v anketě TýTý 2009 v kategorii Zpěvačka. A většinaz těch, kteří přímý přenos galavečera sledovali na televizní obrazovce, dodnes s pochopením přijímá fakt, že Bartošová se ani nesnažila předstírat překvapení. „Karty, které zbyly ze Slavíka, se schovávaly pro pozdější použití při TýTý. Tehdy jsem se ale již hlasování nezúčastnila, protože pár měsíců předtím jsem od Ivety definitivně odešla. Tentokrát ale někdo neponechal už vůbec nic náhodě a vítězství své favoritce dostatečným počtem hlasů pojistil, to je víc než jasné,“ píše Golda. „Aby také ne! Dovolte nyní trochu teorie. V případě Českého slavíka šlo z jedné SIM karty poslat maximálně jednu hlasovací esemesku plus jednu, která potvrzovala hlasování přes internet. Navíc kontrolní mechanismus přísně hlídal, aby hlasy jednomu interpretovi nepřicházely z karet nakoupených na jednom obchodním místě.

Jak se to dá poznat? Mobilní čísla pak totiž pocházejí z jedné číselné řady, na což počítačový systém upozorní a organizátor podle pravidel takové hlasy může anulovat. Kdo nakupoval karty v případě pomoci Ivetě Bartošové, musel tudíž přísně hlídat, aby každé číslo pocházelo z jiné číselné série. Navíc se kontroluje, zda u konkrétního interpreta náhodou nepřevažují hlasy od jednoho telefonního operátora, především toho, který má v Česku menší tržní podíl – i to by totiž ukazovalo na pokus zmanipulovat soutěž.

V TýTý jsou na rozdíl od Českého slavíka omezení benevolentnější – lze zaslat až třicet zpráv z jednoho čísla a nikdo se tu nad postupnými číselnými řadami hlasujících telefonních čísel nepozastavuje. Proto je víc než jasné, že ovlivnit vítězství v TýTý je o mnoho snadnější…

Autor: Zuz, foto Kozo a archiv