K čemu vede zuření a rozčilení?!

Velikost textu: AAA

26. 2. 2015

Někteří psychologové radí, aby lidé v sobě naštvanost nedusili. Jenže řešit ji pak výbuchem emocí a řvaním není rozumné. Když člověk upouští parou a řádí, může na to také umřít. Zuření a rozčilení totiž zvyšují riziko infarktu osmkrát. A nejhorší je to v případě osob, které jsou snadno vznětlivé a řádí takříkajíc každou chvíli. Výbušná a zuřivá povaha jsou pro zdraví srdce a cév zhoubné.

Nelépe jsou na tom také lidé trpící úzkostmi. Po silném záchvatu strachu a úzkosti je riziko infarktu devět a půlkrát vyšší.

Nejčastěji vzteku a úzkosti předchází velký stres. Nadměrná zátěž v práci či rodině vyvolá reakci – zuření či úzkost. Stres je to, co dlouhodobě zatěžuje a poškozuje oběhovou soustavu, nárazová zátěž v podobě výbuchu emocí či úzkosti pak může vyvolat infarkt.

„Zatímco absolutní riziko jakéhokoli záchvatu vzteku na vyvolání srdečního infarktu je nízké, naše data dokazují, že vztek velmi často předchází infarktu,“ tvrdí doktor Thomas Buckley z University of Sydney.

Při záchvatu vzteku a úzkosti prudce roste krevní tlak, zužují se cévy, zvyšuje srdeční tep a také riziko vzniku krevních sraženin. Ty pak mohou ucpat věnčité cévy v srdci a dochází k infarktu myokardu.

„Možnou prevencí může být výuka omezování stresu, čímž lze omezit reakci vztekem a úzkostí, nebo se vyhýbat takovým aktivitám, které obvykle vedou ke vzniku intenzivních reakcí,“ radí doktor Buckley.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související