Pohádka o Krásce a zvířeti je stará čtyři tisíce let!

Velikost textu: AAA

22. 1. 2016

Klasické pohádkové příběhy, které známe z dětství, znali naši předci nejen před stovkami let, ale podle nových antropologických výzkumů už před tisícovkami roků. Jedná se o tzv. archetypální příběhy, které si lidstvo předává od konce pravěku po současnost. A pohádky bratří Grimmů a dalších autorů jsou tak jen úpravou příběhů, které si lidé ústně s jistými obměnami předávají přes čtyři tisíce let.

Antropolog doktor Jamie Tehrani z Durham University spolupracoval na výzkumu s folkloristkou doktorkou Sarou Gracou Da Silvovou z Nové univerzity v Lisabonu.

Sám Wilhelm Grimm věřil, že většina jím a jeho bratrem popularizovaných pohádek má kořeny v počátcích indoevropské jazykové kultury.

Některé tyto příběhy sahají dále než k nejranějším literárním záznamům a dokonce dále než ke klasické mytologii, některé verze těchto příběhů se objevují v latinských a řeckých textech, ale naše objevy naznačují, že jsou mnohem starší než tyto texty,“ tvrdí doktor Tehrani.

Podle Tehraniho a Da Silvové třeba pohádka O kouzelné fazoli má kořeny v kultuře staré pět tisíc let, sahá tedy do pravěku a doby bronzové. Kráska a zvíře je stará zřejmě čtyři tisíce let a pohádka známá jako Kovář a čert, z níž vychází Faustovské zaprodání duše za nadpřirozené síly, je stará dokonce šest tisíc let a sahá do mladší doby kamenné.

Tehrani a Da Silvová využili fylogenetickou analýzu na celý strom indoevropských jazykových kultur.

„Zjistili jsme, že i bez písma tyto příběhy přežívaly a byly předávány z generace na generaci a z kultury na kulturu. Byly zřejmě vyprávěny už v dnes vymřelých indoevropských jazycích,“ tvrdí Tehrani.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související