Nizozemský lingvista rozluštil trojský příběh starý přes tři tisíce let

Velikost textu: AAA

11. 10. 2017

Na rozluštění textu psaného v luvijských hieroglyfech muselo lidstvo čekat 139 let od jeho objevení. Deska se zápisem ve velmi složitém jazyce byla odhalena francouzskými archeology v roce 1878 na půl cesty mezi Istanbulem a Ankarou u obce Beyköy. Nizozemský lingvista Fred Woudhuizen teď publikoval celé vyprávění obsažené v textu. A popisuje války v oblasti Blízkého východu na konci doby bronzové.

Původní deska byla 3 200 let stará. Jenže krátce po jejím objevení ji místní obyvatelé poškodili a použili k výstavbě mešity. Její nálezce předtím stihl vyrobit kopie. Začalo složité luštění luvijských hieroglyfů, jimž se naučila rozumět jen hrstka akademiků, z nichž většina do konce dvacátého století vymřela. Doktor Fred Woudhuizen patří k těm z mála, kteří hieroglyfy číst umějí, a tak se rozhodl zápis v desce přeložit.

Vypráví příběh o vzestupu mocného království Mira, které začalo vojensky napadat kultury žijící v okolí. Tažení zahájil trojský princ Muksus v rámci útoků vedených tzv. Mořskými národy. Války přitom pomohly ukončit dobu bronzovou na Blízkém východě.

Někteří učenci zpochybňují pravdivost příběhu proto, že původní deska se nedochovala. Domnívají se, že někdo mohl příběh vytvořit na konci devatenáctého století při výrobě kopií. Ale doktor Woudhuizen, který studoval devětadvacet metrů destiček, je přesvědčen, že se o podvrh nejedná. Je prý tak složitý, že někdo, kdo tento jazyk neovládal dokonale, nemohl hieroglyfy skládat v tak složitém vyprávění bezchybně.

Deska je nejdelším hieroglyfickým zápisem doby bronzové a v roce 1878 ji objevil francouzský archeolog Georges Perrot.

Luvijské hieroglyfy byly rozluštěny až v padesátých letech. Na luštění desky z Beyköy se podílel také švýcarský geoarcheolog doktor Eberhard Zangger, prezident nadace Luvijských studií.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související