Naším nejvzdálenějším předkem jsou zřejmě mořské houby

Velikost textu: AAA

5. 12. 2017

Od poloviny devatenáctého století, kdy britský biolog Charles Darwin předložil svou teorii o evoluci druhů, se často používá spojení, že člověk pochází z opice. Jenže stejně tak se může říkat, že pochází z plaza, strunatce a nejnověji také mořských hub. Naznačují to nové evoluční modely, které tyto nejprimitivnější živočichy staví na základ našeho fylogenetického stromu.

Od roku 2008 se vede mezi zoology debata o tom, která skupina živočichů stojí v základně pozdějších vyspělejších forem strunatců, na jejímž konci je také člověk. Zatímco původně tam biologové umísťovali žebernatky (primitivní skupinu mořských živočichů podobnou žahavcům), nové statistické modely spíš poukazují na houbovce neboli mořské houby.

„Ve skutečnosti hypotézy o tom, jestli první byly houby, nebo žebernatky, vedou k naprosto odlišným evolučním vývojům klíčových systémů živočišných orgánů, jako jsou nervová či trávicí soustava. Takže znalost správného větvení evolučního kmene u jeho samotných základů je nezbytná pro chápání naší vlastní evoluce a původu klíčových znaků živočišné anatomie,“ vysvětluje autor nejnovějšího výzkumu profesor Davide Pisani z Bristolské univerzity. Jeho statistické zpracování fylogeneze naznačuje, že v kořeni tohoto evolučního stromu živočichů stojí houbovci.

„Fylogenomika, užití genomových dat ve fylogenezi, je relativně nový obor. Důkazy pro žebernatky jako nejpůvodnější tvory ve vývojové větvi živočichů se poprvé objevily v roce 2008, před deseti lety, v první rozsáhlé fylogenomické analýze živočišné říše. My jsme teď ale použili přesnější analytické nástroje a naše výsledky zpochybňují tento přijímaný status quo,“ tvrdí profesor Pisani.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související