Většina lidí nedokáže odhalit lháře.
Přitom ti jsou podle psychologů velmi průhlední a chovají se více méně stejně, vykazují jasné znaky, které lze snadno odhalit. Zásadní u těchto lhářů je, že se chovají tak, aby nemuseli přiznat, že sami lžou. Tedy mají ke svým vlastním lžím odtažitý přístup a velmi se vyhýbají při psaní jáství.
Tedy málo používají při popisech a psaní první osobu jednotného čísla, aby se od lživého textu distancovali. Proto se vyhýbají postoji já. „Nemusíme spoléhat na lháře v tom, aby nám své lži přiznali. Na internetovém profilu si stačí přečíst jejich texty. A je to jasné,“ tvrdí profesorka psychologie komunikace Catalina Tomaová z University of Wisconsin v Madisonu.
„Lháři se vyhýbají používání já ve svém textu, protože se chtějí distancovat sami od svých lživých tvrzení,“ potvrzuje její kolega profesor Jeffrey Hancock z Cornell University. Podle něj také lháři často využívají negativní vazby a „šťastný“ vyjádří obratem „ne smutný“ a „zábavný“ třeba souslovím „není nudný“. Lháři také používají kratší texty k popisu sebe sama.
„Lháři musejí více přemýšlet o svých lžích, proto píšou méně informací, aby si lži dobře pamatovali a mohli je v budoucnosti podpořit,“ tvrdí profesorka Tomaová.
A ti, kdo lžou o své výšce, váze a vizáži či mají v profilu fotografii, která jim evidentně nepatří, se velmi vyhýbají rozhovoru o sobě a svém vzhledu. Raději mluví o své práci a cílech, kterých dosáhli.
Souhrnem pak autoři výzkumu uvádějí: „Čím více člověk lže, tím používá méně spojení v první osobě (já), užívá více negace a celkově méně slov, platí to pro 65 procent lhářů.“
Autor: hans, Famous
Foto: Thinkstockphotos
Muži podvádějící manželky trpí častěji infarktem.
Příčinou selhání erekce je psychický tlak.
Ženy se většinou rozhodnou pro podvádění, mají-li alibi a možnost.