Marečku, podejte mi pero! v praxi: Při chůzi jsou lidé tvořivější než při sezení!

Velikost textu: AAA

2. 5. 2014

Pavel Vondruška jako pracovník odbytu Svátek ve filmu Marečku, podejte mi pero! musí začít chodit po třídě, aby byl schopen odříkat naučenou látku. Ačkoli tato vlastnost postavy Svátka má být zdrojem humoru, je vlastně jen odrazem skutečnosti, že mozek skutečně lépe pracuje při chůzi než při sezení. Potvrdili to kalifornští vědci s tím, že lidé mají kreativnější nápady, když pochodují.

Autor scénáře k filmu Marečku, podejte mi pero! Zdeněk Svěrák vycházel ze zkušenosti, měl prý spolužáka Františka Svátka, který se učil při pochodování pokojem, a pak musel při zkoušení před kantory také pochodovat. Chůze má skutečně na mozek dobrý vliv a podporuje aktivitu některých center. Podle vědců ze Stanford University v Kalifornii přispívá především k zlepšení aktivity centra kreativního (tvůrčího) myšlení.

Doktoři psychologie Marily Oppezzová a Daniel L. Schwartz testovali vliv chůze a sezení na kreativní myšlení. Téměř dvě stovky studentů podrobili testům tvůrčího myšlení, část z nich musela chodit, část sedět a třetí část byla během testů vožena na kolečkovém křesílku.

Jedinci, kteří chodili, měli podstatně lepší výsledky v testech kreativního myšlení než ti, kteří seděli na místě nebo seděli na pojízdné židli a někdo s nimi pohyboval,“ uvedli Oppezzová a Schwartz v závěru své studie.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související