Proč jsme takoví individualisté? Může za to obilí!

Velikost textu: AAA

13. 5. 2014

Velké kulturní rozdíly mezi Západem (Severní Amerika a Evropa) a Východem (jihovýchodní Asie) lze podle vědců vysvětlit rozdílnými plodinami, které se v těchto oblastech pěstují. Zatímco Západ spoléhá na obilí, Východ je závislý především na rýži. Pěstování obilí je individualistické, zatímco pořádná úroda rýže vyžaduje spolupráci. Proto jsou západní lidé analyticky myslící individualisté, zatímco Východ spíš holisticky uvažující a vzájemně provázanou společností.

Vědci z University of Virginia tvrdí, že teorie o vlivu bohatství a vzdělání na individualismus na Západě nejsou spolehlivé. Jejich vysvětlení opírající se o pěstování obilí a rýže na kulturní rozdíly obou světů jsou přesvědčivější. Navíc pro něj mají důkazy.

Rýže se pěstuje na polích zalitých vodou, dodávka vláhy musí být nepřetržitá a musejí na ní spolupracovat sousedé a celé komunity. Je to fyzicky náročná činnost, která vyžaduje dvojnásobek práce měřeno v hodinách ve srovnání s péčí o obilí. Pěstitelé obilí jsou závislí na dešťových srážkách, tedy počasí, nikoli na spolupráci s druhými, navíc mohou pole obdělávat samostatně.

Vědci z Virginie se rozhodli svou teorii otestovat na tisícovce Číňanů. V jejich zemi se pěstuje rýže, ale také obilí. Vybrali proto jedince z různých oblastí. Typické pěstitele rýže a typické pěstitele obilí. Mezi oběma skupinami byly výrazné psychologické rozdíly, které odrážejí rozdíly mezi Východem a Západem. Čínští pěstitelé obilí měli psychologické vlastnosti Západu (analytické myšlení a individualismus), zatímco pěstitelé rýže vykazovali znaky typické pro Východ (spolupráce, provázanost komunit, holistické uvažování o světě).

„Je jednoduché uvažovat o Číně jako o jednolité kultuře. Ale my jsme zjistili, že je v Číně velký rozdíl v psychologické kultuře severu a jihu a že historie pěstování rýže na jihu Číny může vysvětlit, proč jsou lidé na jihu Číny vzájemně propojenější než lidé na severu, kde se pěstuje obilí. Tyto důkazy naznačují, že zděděný typ zemědělské technologie neustále ovlivňuje lidi i v moderních dobách,“ tvrdí profesor Thomas Talhelm z University of Virginia, jehož studii otiskl odborný časopis Science.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související