Kravské mléko: Škodí, nebo pomáhá?!

Velikost textu: AAA

30. 10. 2014

S chovem dobytka začali lidé před deseti tisíci roků, ještě před pěti tisíc let však vykazovali známky velké intolerance vůči laktóze. Mléčnému cukru. Je tak jasné, že čerstvé mléko nebylo dlouho pro lidské zažívání stravitelné, přestože bylo zároveň zdrojem vitaminů, minerálů a třeba také bílkovin.

Tábor bojující proti konzumaci mléka je dnes stejně početný jako ten, který mléko v lidském jídelníčku obhajuje. Antropologické výzkumy ale dokazují, že lidé měli problém s trávením laktózy tisíce let poté, co vůbec začali dobytek chovat a mléčné výrobky konzumovat.

Dnes už máme geny, které umožňují trávit laktózu, ačkoli je v populaci stále řada těch, kteří mají se zažíváním čerstvého mléka potíže.

Profesor Ron Pinhasi z University College Dublin analyzoval kosterní ostatky lidí nalezených v maďarských pustách. Tam se evropské kultury potkávaly už před tisícovkami let. Z kosti skalní (součásti lebky) pak odebíral vzorky DNA a hledal gen pro toleranci laktózy. Vzorky kostí a tedy i DNA pocházely z doby asi 5 700 a 800 před Kristem, z dob kamenné, měděné, bronzové a železné.

„Naše objevy ukazují na progresi směrem ke světlejší pigmentaci kůže, jak se lovci sběrači a farmáři křížili, ale zajímavé je, že neobjevujeme žádnou rostoucí toleranci vůči laktóze,“ tvrdí profesor Pinhasi z Dublinu.

Ačkoli lidé chovali krávy, kozy a ovce a zcela určitě konzumovali mléko, museli z něj mít zažívací potíže. První geny, které změnily zažívání člověka tak, že byl schopen trávit laktózu v čerstvém mléce, se objevily před čtyřmi tisíci let v době bronzové, asi pět tisíc let poté, co lidé začali chovat dobytek. Podle vědců lidé zřejmě čerstvě nadojené mléko nepili, působilo jim velké průjmy a nadýmavost. Ale už od počátku zemědělství podle všeho vyráběli jogurty a sýry, v nichž je laktóza rozložená.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související