Naši předci hýbali ušima jako psi

Velikost textu: AAA

20. 10. 2015

Lidské tělo má stále řadu částí a zakrnělých orgánů, které vypovídají o tom, že je evoluce vyřadila z provozu. Slepé střevo sloužilo k trávení rostlinných částí, zuby moudrosti k drcení obilek, ochlupení jako termoregulace a mechanická ochrana kůže. A svaly za ušima k orientaci boltce ke zdroji zvuku. U některých lidí jsou dodnes částečně funkční a umějí tak hýbat ušima. Před miliony let jsme to uměli všichni. Jako psi jsme totiž nastavovali boltce směrem ke zdroji zvuku, abychom lépe slyšeli.

Jenže s vývojem hominidů sluchová ostražitost přestala být podstatná a lidé přestali ušními boltci hýbat. Svaly zakrněly. Občas se najdou jedinci, u nichž jsou poněkud vyvinutější a oni umějí hýbat ušima.

„Všichni známe kočky a psy, jak orientují své uši ke zdroji zvuku, ale jako lidé, samozřejmě, my ušima nepohybujeme, když zaměřujeme svou pozornost ke zdroji zvuku. Nicméně jsme prokázali, že v našem mozku leží kognitivní fosilie, která může být tak pětadvacet milionů stará. K výrazné změně ve sluchovém systému člověka došlo brzy po evoluci suchonosých primátů před třiceti miliony let. Velikost ucha se snížila a také se změnily svaly za ušima,“ vysvětluje docent Steven Hackley z University of Missouri.

Někteří lidé sice umějí hýbat ušima, ale musejí se na to soustředit. U psů dochází k pohybu uší instinktivně. Lidé o tento instinkt dávno přišli.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související