Boháči se ve středověku trávili luxusním nádobím plným olova

Velikost textu: AAA

23. 10. 2015

Boháči ve středověku odmítali jíst a pít z obyčejného hliněného nádobí, které v lepším případě sloužilo méně majetným. Ti nejzámožnější lidé tehdejší doby si dopřávali hody z nádobí glazovaného. Jenže poznatky tehdejších lidí o zhoubném vlivu olova byly nulové, takže vůbec netušili, že olověná glazura je pomalu zabíjí. Nádobí do jídla uvolňovalo těžký kov, který působil řídnutí kostí, vypadávání zubů, choroby nervové soustavy a předčasnou smrt.

Olovo se v těle člověka kumuluje. Takže čím déle nádobí lidé používali, tím více olova se do jejich systému dostávalo. Tento těžký kov působí neurotoxicky, tedy postihuje především nervovou soustavu, narušuje vývoj a inteligenci dětí.

„Ve středověku jste nebyli schopni se vyhnout konzumaci olova, pokud jste byli bohatí a žili ve městech. Ale co je zřejmě nejzávažnější, je fakt, že olovo výrazně snižovalo inteligenci dětí,“ tvrdí profesor Kaare Lund Rasmussen z Jihodánské univerzity v Odense.

Analýza kosterních ostatků středověkých lidí z Německa a Dánska potvrdila, že jedinci žijící tehdy ve městech byli těžce intoxikováni olovem, ačkoli i na venkově se občas našli jedinci mající v těle olovo. Šlo zcela jistě o bohaté sedláky či rychtáře, kteří si mohli dovolit glazované nádobí.

Kyselé a slané pokrmy a nápoje pak olovo z glazury uvolňovaly a lidé ho vesele konzumovali.

Zdrojem olova ve středověku byly také mince a střešní tašky. A lidé ve městech často srážkovou vodu se střech zachycovali jako pitnou.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související