Vegetariáni ke globálnímu oteplování NEPŘISPÍVAJÍ. Konzumenti hlávkového salátu ano

Velikost textu: AAA

17. 12. 2015

Vědci z Pensylvánie zjistili, že pěstování některých druhů zeleniny a jejich dovážení přispívá k produkci skleníkových plynů více než produkce masa. A okamžitě toho zneužila populistická média a vydala zprávu, že vegetariáni a vegani přispívají ke globálnímu oteplování více než masožrouti. Omyl. Jsou to opět oni, kdo jsou na vině. Za vyšší produkci oxidu uhličitého totiž může celoroční pěstování hlávkového salátu či okurek a jejich dovoz. A tento druh zeleniny přitom nejvíce konzumují lidé se steaky a hamburgery.

Tedy opět ti, kteří konzumují potraviny s velkou uhlíkovou stopou. Vegetariáni a vegani nesnědí tolik salátu a navíc konzumují mnoho jiných potravin, které jejich uhlíkovou stopu výrazně snižují ve srovnání se všežravci.

Většina vědců počítá uhlíkovou stopu v přepočtu na energii, kterou potravina člověku dodá. Tedy kolik skleníkových plynů je potřeba na sto kilojoulů energie vázané v potravině. Jenže tento přepočet sice možná zvýhodní maso, ale vegani a vegetariáni jedí méně energie než všežravci, mezi nimiž je navíc dnes většina obézní.

„Snížení hmotnosti u obecné populace má pozitivní vliv na životní prostředí,“ tvrdí autoři z výzkumu z Carnegie Mellon University v Pittsburghu.

Ekologickým problémem není konzumace ovoce a zeleniny, ale konzumace dovážených druhů a konzumace všech druhů po celý rok. Řešením je strava sezónní a lokální. V jejím případě je produkce skleníkových plynů související s produkcí mnohem nižší než u zeleniny i u masa. Zelenina však pak vychází lépe než maso.

Navíc potravu není možné redukovat pouze na energetickou hodnotu, protože potraviny jíme také kvůli živinám potřebným pro správnou funkci těla, nejen jako zdroj energie.

Právě konzumace hlávkového salátu, který jedí osoby konzumující steaky a hamburgery jako přílohu, je problematická. Kvůli tomu, že se hlávkový salát pěstuje celoročně a dováží z daleka. Tím je jeho produkce zatížena velkou uhlíkovou stopou.

„Konzumace hlávkového salátu je třikrát horší z hlediska produkce skleníkových plynů než konzumace slaniny,“ tvrdí profesor Paul Fishbeck z Carnegie Mellon University.

Jenže! Přepočteno na kalorie. Nikdo ale nesní sto hlávek salátu na posezení, které obsahují tolik energie co plátek slaniny.

A navíc tohle platí jen při celoroční konzumaci dováženého salátu. Neplatí při konzumaci lokálně pěstovaného salátu v sezóně této zeleniny. Tedy od jara do podzimu.

Problematická je konzumace také na slunce a závlahu náročných plodin, jako jsou lilky, okurky či celer.

Vegetariáni a vegani však nejedí jen salát, okurky či celer. Velkou část jejich jídelníčku tvoří také obiloviny, luštěniny, ořechy a semena.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související