Mladší čtvrtohory skončily, vítejte v antropocénu!

Velikost textu: AAA

13. 1. 2016

Holocén neboli mladší čtvrtohory trvaly jen deset tisíc let. Moderní civilizace natolik pozměnila planetu Zemi, že z geologického hlediska má jinou strukturu a funkčnost. Takže už žijeme v novém geologickém období, které podle člověka (z řeckého Anthropos = člověk) dostalo název antropocén.

Lidé tvoří nové minerály, horniny a další materiály, vytvářejí technofosilie ukládáním odpadu a mění geologické složení povrchu Země. A to do takové míry, že je třeba hovořit o novém geologickém období. Po holocénu tak přichází antropocén.

Velký vliv na Zemi mají také jaderné zbraně a jaderné pokusy, spalování fosilních paliv, ukládání odpadu a výstavba cest a aglomerací. Navíc se po celém povrchu rozšířily nové materiály jako plast a beton. Také se rapidně mění klima, což je podle expertů další důvod hovořit o novém geologickém období. Člověk ovlivňuje svou činností přímo (rybolov, zemědělství) i nepřímo druhovou skladu organismů. Divočinu tvoří už pouhá čtvrtina povrchu planety. Před stovkou let to byl dvojnásobek.

„Antropocén je funkčně a stratifikačně rozdílný od holocénu,“ píší geologové v časopise Science.

Geologové budou o stanovení data, kdy Země vstoupila do nového geologického období hovořit letos.

Čtvrtohory se dosud dělily na pleistocén (starší) a holocén (mladší). Holocén začal zhruba před 11 700 roky, kdy skončila poslední doba ledová a člověk se ze starší doby kamenné (historický termín, nikoli geologický) přesunul do střední doby kamenné.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související