Proč jsou některé národy šťastnější?

Velikost textu: AAA

18. 1. 2016

Na všech místech světa člověk potká lidi dobré a špatné. Lidi pozitivně naladěné s optimistickým přístupem k životu a lidi vždy negativní s tendencí k pesimismu a bručounství. Jenže některé národy jsou šťastnější a veselejší než jiné. A nemůžou za to zrovna podmínky prostředí. Podle bulharských vědců spíš geny. Zjistili totiž, že národy mající určité geny jsou šťastnější než jiné.

Vědci z Varny tvrdí, že určité alely genu FAAH ovlivňují vnímání potěšení a bolesti a tím přímo ovlivňují pocit vnitřního uspokojení a štěstí. Jedinci mající dobrou variantu genu jsou totiž uvnitř veselejší, i když jim třeba nepřeje zdraví a nejsou zrovna bohatí.

A existují rozdíly mezi národy v četnosti výskytu tohoto genu. Třeba na severu a západě Evropy je šťastný gen častější než na jihu. A málo je ho také kupříkladu v Iráku či Číně.

Naopak poměrně běžný je tento gen v Dánsku, Švédku či Spojeném království, tedy zemích, které se v indexu štěstí při srovnávání národů umisťují na předních pozicích.

Bulharští a hongkongští vědci sledovali výskyt genu FAAH a jeho alel u velkých národů a zjistili, že ve Švédsku ho má 26,3 procenta občanů, v Německu dvacet procent, ve Francii jednadvacet a ve Spojeném království třiadvacet procent. Hodně ho je také v Ghaně, Nigérii, Mexiku či Kolumbii. Naopak velmi málo v Iráku, Jordánsku, Hong Kongu či Číně.

„Nemůžeme přehlédnout vysoký výskyt tohoto genu v rovníkovém a tropickém klimatu Afriky a Amerik, a naopak nízký výskyt ve Středomoří,“ uvedl autor studie Michael Minkov z Varnské univerzity.

Na celkový pocit štěstí u národů ale mají vliv krom klimatu také ekonomické a politické podmínky. Třeba Estonci a Rusové mají šťastného genu v populaci hodně, přesto na žebříčku šťastnosti národů padají na nejnižší příčky.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související