Milovníci konspiračních teorií častěji trpí stresovou poruchou

Velikost textu: AAA

13. 5. 2016

Lidé věřící konspiračním teoriím jsou jedinci, kteří jsou velmi citliví vůči stresu a kteří zrovna stresovou poruchou trpí. Čím vyšší stres člověk přitom zažívá, tím silněji a ochotněji věří právě teoriím o spiknutí mocných a komplotu na pracujících.

Profesor Viren Swami provedl experimentální výzkum se čtyřmi stovkami osob. Změřil u nich obecný mentální stav, míru stresu a počet silně stresujících zážitků v poslední době. Pak jim předložil několik konspiračních teorií a sledoval, jak snadno jim uvěří či zda jim naopak budou vzdorovat. Teoriím uvěřili mnohem častěji a mnohem rychleji jedinci, kteří byli silně stresovaní a měli za sebou řadu stresujících zážitků. Naopak čím klidnější a vyrovnanější člověk byl, tím myslel analytičtěji a byl vůči teoriím kritičtější.

„Stresující situace zvyšují tendenci myslet méně analyticky. Individuální zážitek stresující životní události se může začít vměšovat určitým způsobem do myšlení, třeba vnímáním jevů, které neexistují,“ vysvětluje profesor Viren Swami z Anglia Ruskin University.

Lidé vystavení silnému chronickému stresu jsou často právě těmi, kdo konspirační teorie vytvářejí.

„Po stresujícím zážitku je možné, že někteří lidé vyhledávají spiklenecká vysvětlení, aby si navodili smysl pořádku a kontroly nad životem,“ dodává profesor Swami.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související