Co umožnilo udělat z psa přítele člověka?

Velikost textu: AAA

3. 10. 2016

Člověk má rád tvory, kteří ho bezpodmínečně milují a jsou mu oddaní za každou cenu. A proto se právě pes vykazující tyto vlastnosti stal doslova nejlepším přítelem člověka. Čtyřnohý tvor sice neumí mluvit, ale díky společné evoluci se od člověka mnohému přiučil a začal chápat jeho emoce i hlasové povely. Ale podle švédských vědců se mu také změnila genetická informace. Domestikaci tyto změny podpořily, překvapující však je, že čtyři z pěti klíčových genů způsobují u člověka autistické poruchy.

Lépe řečeno souvisejí s nimi, neboť lidští majitelé těchto genů autismus a další poruchy sociálního vnímání a chování vykazují.

„Naše objevy jako první odhalují ty geny, které mohly způsobit extrémní změnu v sociálním chování psů, jež se u nich projevila od začátku domestikace,“ tvrdí profesor Per Jensen z Linköpingské univerzity ve Švédsku.

Člověk a pes společně kráčejí po zemi už patnáct tisíc roků. Za tu dobu se psi změnili a naučili s člověkem komunikovat a spolupracovat. To vše výměnou za pravidelný přísun potravy a ochranu. Právě komunikace a spolupráce s člověkem je unikátní, žádné jiné zvíře včetně koček ji neumí v takové míře a takovém rozsahu.

Kupříkladu gen SEZ6L u psů podporuje přímý fyzický kontakt s člověkem a potřebu být v jeho blízkosti. Gen ARVCF podporuje délku tohoto kontaktu. Ale kupříkladu u fen pak tyto geny mají vyšší účinek než u psů, feny jsou tedy společenštější než psi.

„Čtyři ze zkoumaných genů byly v minulosti studovány kvůli souvislosti se sociálními poruchami u lidí, například s autismem či poruchou pozornosti a hyperaktivitou,“ dodává doktorka Mia Perssonová.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související