Texaští vědci zachytli laň požírající lidské ostatky

Velikost textu: AAA

16. 5. 2017

Vědce z Texasu šokovaly záběry ze speciální forenzní farmy, kde nechávají lidské ostatky na pospas divoké přírodě. Těla jsou vystavena živočichům, kteří na nich mohou hodovat. Forenzní specialisté pak analyzují stopy po zásahu jednotlivých zvířat, aby je použili jako podklady pro různá detektivní vyšetřování. Jenže ačkoli jsou zvyklí na hodující mývaly, krocany či lišky, poprvé zachytili laň s lidským žebrem v tlamě.

Zoologové vědí, že pro mývaly, krocany a lišky jako všežravce či masožravce jsou mršiny – tady ostatky lidského těla – cenným zdrojem organických i anorganických živin a nepohrdnou jimi. Jenže vysoká zvěř – jeleni, srnci, daňci, jelenci a další – jsou výluční býložravci.

Ale i oni občas pozřou něco původem živočišného. A nejde zrovna o hmyz a měkkýše na travinách, které žvýkají. Zakousnou se i do kosti. A je jedno, že je zrovna lidská. Dokazují to již zmíněné záběry z Texasu, kde lidské žebro rozžvýkala a pozřela laň jelence běloocasého.

„Je to vůbec první fotografický důkaz požírání lidských ostatků jelenem,“ uvádí forenzní specialisté z Texas State University.

Tělo pro účely vědy daroval dobrovolník před svou smrtí. Kost pak samice jelence požírala proto, aby z ní získala vápník, sodík a fosfor. Záběry tedy nevyvracejí, že jsou jelenci a jejich příbuzní sudokopytníci výlučně býložraví. Laň se ani nedotkla zbytků svaloviny (masa) a nezajímala se tedy jako praví všežravci či masožravci o organické zbytky, které by jí sloužily jako zdroj energie. Požírala výlučně kost – anorganickou hmotu – která jí poskytla cenné minerály. Stejně tak by mohla lízat některé druhy půd či požírat nerosty.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související