Víno se v Gruzii vyrábělo už před osmi tisíci lety!

Velikost textu: AAA

17. 11. 2017

Kanadští archeologové učinili nebývalý objev v pohoří Gruzie. Lidé doby kamenné, kteří tam žili před osmi tisíci let, uměli vyrábět víno. Z hroznů révy ho kvasili a uchovávali v hliněných nádobách. Zbytky primitivních obalů na nápoj i s jeho rezidui se podařilo odkrýt na úbočí gruzínského Kavkazu. A radioizotopová analýza prokázala, že je nápoj starý více než osm tisíc let.

To vědce šokovalo. Vůbec nejstarší důkazy o výrobě vína to totiž posunulo o ohromných tisíc roků. Před sedmi tisíci let vyráběli víno prokazatelně také v horách Zagros na území dnešního Iránu. Tamní nález nádob s vínem byl doteď považován za nejstarší.

Keramické zbytky nádob se stopami vína nově objevili kanadští a gruzínští experti hned na dvou od sebe oddělených místech asi osmačtyřicet kilometrů na jih od Tbilisi. Na střepech nádob byly prokázány kyseliny vinná, jablečná, jantarová a citrónová, které se vyskytují v nápojích po alkoholovém kvašení bobulí révy vinné.

Věříme, že je to nejstarší důkaz domestikace divoce rostoucí eurasijské révy určené výlučně k produkci vína,“ uvedl doktor Stephen Batiuk z University of Toronto.

Z nálezu je jasné, že pěstovat révu a zpracovávat její bobule k produkci vína začali lidé už na počátku zemědělství a domestikace zvířat.

Víno se stalo postupem času nejvýznamnějším alkoholickým nápojem, dodnes ho do svých rituálů zapojují různá náboženství, pomáhá bourat bariéry a usnadňuje seznamování, má tedy socializační význam, který využívají také vůdcové velmocí světa, ale je rovněž lékem, neboť jeho konzumace ve střídmé míře je zdravější než abstinence.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související