Čeká nás doba ledová? Podle vědců je to velmi pravděpodobné

Velikost textu: AAA

5. 1. 2018

Profesorka Valentina Zharkovová z Northumbria University je přesvědčena, že globální oteplování bude za pár let zpomaleno či zcela zvráceno a na Zemi zavládne malá doba ledová. Evropané museli extrémně tuhým zimám čelit od konce sedmnáctého do počátku devatenáctého století. Tato malá doba ledová přitom souvisela se snížením sluneční aktivity, snížením počtu skvrn na Slunci a snížením průměrné teploty o dva stupně Celsia.

Zharkovová už loni vypočítala, že Slunce se blíží k extrémnímu minimu své aktivity a přerušení jedenáctiletého cyklu střídání výskytu slunečních skvrn. Podle ní dojde k něčemu, co pozorovali lidé právě v období kolem osmnáctého století, což bude mít za následek zpomalení či zastavení globální změny klimatu a dokonce nástup malé doby ledové.

Slunce funguje jako velké dynamo, vnější vrstva tvořící magnetické pole se otáčí kolem magnetického pole středu a produkuje elektromagnetické vlnění a záření. Naše hvězda funguje cyklicky a jednou za jedenáct let vystřídá období zvýšeného výskytu slunečních skvrn a vyššího záření směrem k Zemi. Podle Zharkovové ale nastává období, které se podobá Maunderovu minimu z let 1638 až 1715. V té době na Slunci bylo zřejmě jen padesát skvrn, normálně by mělo být padesát tisíc. Extrémní pokles aktivity Slunce vedl k snížení průměrné teploty na Zemi o dva stupně Celsia a změně klimatu. Evropa sto let čelila extrémně tuhým zimám a společnost strádala.

„Naše výpočty jsou správné na sedmadevadesát procent… Jsem si naším výzkumem naprosto jistá. Má dobré matematické pozadí a spolehlivá data, která byla správně zpracována… jako důkaz přicházejícího Maunderova minima,“ píše Zharkovová v odborném časopise Astronomy & Geophysics.

Jenže s Zharkovovou nesouhlasí řada geofyziků, podle nichž snížení aktivity Slunce nezvrátí globální oteplování. Gavin Schmidt z NASA její studii dokonce označil za „naprostý brak“. Podle něj totiž Maunderovo minimum bylo jen jedním z mnoha a ne největším faktorem pro rozvoj malé doby ledové. Daleko vyšší vliv měly údajně časté erupce vulkánů, které chrlí do atmosféry popílek a saze, které způsobí prudké ochlazení.

Profesor Michael Brown z Monash University v Austrálii tvrdí: „Malá doba ledová začala před Maunderovým minimem a měla zřejmě více příčin, včetně vulkanické činnosti.“

V roce 1815 došlo k extrémnímu výbuchu vulkánu Tambora v Indonésii. Do atmosféry se dostalo velké množství popílku a sazí a Evropa se v následujících letech potýkala s extrémním počasím. Sněžilo dokonce i v létě, úroda byla mizerná a lidé umírali hladem. Rok 1816 byl pak v mnoha záznamech popisován jako rok bez léta.

„Dnes máme v atmosféře o čtyřicet procent více skleníkových plynů než během sedmnáctého století, globální teploty rostou a nové Maunderovo minimum může klimatickou změnu maximálně zpomalit, ale ne ji zastavit,“ tvrdí profesor Brown.

„Doufám, že globální oteplování bude tímto efektem oslabeno natolik, že lidstvo bude mít navíc třicet let k vyřešení snížení emisí skleníkových plynů a jiného znečištění,“ dodává Zharkovová v rozhovoru pro deník The Mail.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související