Kvůli klimatické změně ptáci nezvládají krmit mláďata

Velikost textu: AAA

25. 4. 2018

Tažní ptáci jsou vážně ohroženi klimatickou změnou. Ne ani tak kvůli nástrahám počasí v době tahu, ale spíš rozladěním přírodních rytmů na hnízdišti. Ptáci přilétají na jaře do našich končin kvůli tomu, že se zde v tuto dobu vylíhne obrovské množství hmyzu, kterým krmí mláďata. Jenže kvůli klimatické změně se hmyz líhne dříve, než ptáci přitáhnou a vysedí mláďata. Ta hladovějí a menší počet jich přežívá náročný tah do zimovišť.

Tah ptáků je řízen polohou Země vůči Slunci. Ptáci tedy vyrazí z jihu každý rok v přibližně stejnou dobu bez ohledu na to, jaké počasí v hnízdišti panuje. Jenže se změnou klimatu přichází jaro na hnízdiště dříve a je teplejší. Změna je příliš rychlá na to, aby se ptáci dokázali evolučně přizpůsobit. Vývojová stádia hmyzu se na hnízdišti líhnou dříve, než ptáci přiletí, postaví hnízdo a vysedí mláďata z vajec. Když se ptáčata vylíhnou, většina hmyzu už z přírody mizí v kuklách. A rodiče mají problém sehnat dostatek potravy pro své potomky. Ti jsou slabší a méně odolní na cestu na jih.

„Lesy mají velmi krátké období maximálního výskytu housenek a někteří lesní ptáci přesně časují líhnutí mláďat na období tohoto vrcholu, aby ladilo s časem, kdy jsou jejich mláďata nejhladovější. S časnějším příchodem jara kvůli klimatické změně se listy a housenky objevují dříve a ptáci musejí hnízdit dříve, aby se tomuto nesouladu vyhnuli. Jenže my jsme zjistili, že čím dříve přijde jaro, tím méně ptáků je schopno vyhnízdit,“
tvrdí doktor Malcolm Burgess z University of Exeter.

S tímto nesouladem dokážou netažní ptáci bojovat lépe než tažní. Kupříkladu doktor Burgess zjistil, že sýkory, které zůstávají na stanovišti po celý rok, případně táhnou jen na krátké úseky po okolí, se umějí rychle přizpůsobit časnému nástupu jara. Ale kupříkladu lejsci, kteří táhnou na zimu do subsaharské Afriky, tuto možnost nemají a jejich populace tím výrazně trpí. Lejsci se prostě každý rok vrací na hnízdiště ve stejnou dobu. Tisíce let to totiž sedělo. Změna nastala během desetiletí, na což neumějí reagovat časnějším odletem z Afriky.

Největší nesoulad jsme pozorovali u lejska černohlavého, taženého ptáka, protože nežije v zimě zde, nemůže reagovat na časný nástup jara,“ tvrdí doktor Burgess.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související