Země se řítí do katastrofy jako přehřátý skleník

Velikost textu: AAA

9. 8. 2018

Švédští vědci tvrdí, že je Země na pokraji katastrofického kolapsu kvůli globální změně klimatu. Horko, sucho a požáry tohoto léta nejsou výjimkou, která v historii planety nepředstavuje nic neobvyklého. Jsou důkazem, že i když se omezí emise skleníkových plynů, globální oteplování už je tak nastartováno, že se ze Země stane doslova vyhřívaný skleník neobyvatelný pro velkou část lidstva.

Amazonské lesy mizí extrémní rychlostí, trvale zmrzlá půda v Arktidě taje a uvolňuje metan, který je mnohonásobně účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. „Místo toho, aby tyto přírodní mechanismy k ukládání oxidu uhličitého mohly fungovat, jsou ničeny tak, že tento plyn naopak uvolňují do atmosféry,“ tvrdí vědci ze Stockholm Resilience Centre.

„Tyto body zvratu můžou začít fungovat jako řada dominových kostek. Jak strčíme do jedné a převrátíme ji, začne padat jedna za druhou. Může pak být těžké či nemožné zastavit pád celé řady a může to vést ke katastrofě,“ míní profesor Johan Rockstrom ze Stockholmu.

„Hovoříme zde o bodu zvratu v planetárních mechanismech, které se můžou, jakmile určitá míra stresu bude překročena, jeden za druhým změnit zásadně, rychle a zřejmě nezvratně,“ dodává profesor Hans Joachim Schellnhuber z Potsdamského institutu pro výzkum klimatických změn.

Podle nejhoršího scénáře se globální oteplování nezastaví před nárůstem průměrné teploty o pět stupňů Celsia, což je situace, která panovala na Zemi před více než 1,2 milionu let. Hladina oceánů by ale tím pádem mohla stoupnout až o šedesát metrů.

„Pokud se efekt tzv. vyhřívaného skleníku na Zemi opravdu rozhostí, mnoho oblastí světa bude neobyvatelných,“ tvrdí profesor Rockstrom.

„V kontextu k létu 2018 to rozhodně není žádné vytí vlků pro zbytečné vyvolávání paniky, vlci jsou už vidět,“ dodal v rozhovoru pro deník The Independent doktor Phil Williamson z University of East Anglia.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související