„Zážitky jsou to, co nás definuje jako lidi, takže není překvapující, že intenzivní zážitek ve virtuální realitě má mnohem silnější účinek než představování si něčeho,“ tvrdí jeden z autorů výzkumu profesor Jeremy Bailenson vyučující psychologii komunikace na Stanfordské univerzitě.
Ten pracoval s virtuální realitou versus technikou imaginace. V prvním případě lidé přímo pomocí virtuálních technologií zažívali na sedm minut, jaké to je být bezdomovcem. V druhém si to pouze představovali pomocí technik imaginace.
„Pokud získáte pohled na věc jiných lidí pomocí virtuální reality, produkuje to u vás více empatie a prosociálního chování ihned po tomto zážitku, ale také v dlouhodobém hledisku. Účinek je silnější než v případě pouhé imaginace,“ tvrdí Fernanda Herrerová ze Stanfordské univerzity.
Lidé se v míře empatie liší. Někomu je vrozená vysoká míra, někdo ji téměř neprojevuje. Ale vědci tvrdí, že to není rys neměnný a že se lze empatii učit a její míru zvyšovat.
Virtuální realita dokáže vyvolat empatii stejně jako skutečný zážitek
Virtuální realita dokáže vyvolat empatii stejně jako skutečný zážitek.
19. 10. 2018
Virtuální realita působí na mozek jako skutečně zážitky. Ví se, že mozek zpracovává také záběry z televize či moderních technologií, jako by byl sám jejich svědkem. Virtuální realita imituje skutečné zážitky a na mozek člověka působí stejně, jako když je prožívá v reálném světě. To lze využít k podpoře empatie a prosociálního cítění a chování u lidí. Kupříkladu lidé, kteří zkusí být bezdomovcem ve virtuální realitě, pak daleko více soucítí s bezdomovci na ulici.
KOMERČNÍ SDĚLENÍ