Leonardo da Vinci zřejmě šilhal

Velikost textu: AAA

22. 10. 2018

Jeden z největších géniů lidské historie a renesanční všeuměl Leonardo da Vinci zřejmě trpěl oční vadou zvanou strabismus. Lidově řečeno tedy šilhal. Vyplývá to z analýzy obrazů, které maloval s využitím vlastní podobizny. Levé oko těchto postav totiž mírně ujíždí doleva. Vada mohla da Vincimu pomoci v přenášení trojrozměrné reality na dvojrozměrné plátno.

Podle vědců ze City University v Londýně mají všechny postavy, jejichž podoba odráží samotného Leonarda, mírně šilhající levé oko. Lékařsky řečeno tento mistr trpěl temporální exotropií – levé oko se vychylovalo od kolmé osy vidění mírně ven (doleva).

Strabismem trpěl třeba také Rembrandt a podle odborníků výtvarníkům může jeho mírná forma pomáhat v převádění trojrozměrného světa na plátno.

„Celá řada slavných výtvarníků trpěla strabismem, který byl identifikován z jejich autoportrétů, včetně Rembrandta Harmenszoona van Rijna, Albrechta Dürera, Giovanniho Franceska Barbieriho, Edgara Degy a Pabla Picassa,“ tvrdí profesor Christopher Tyler ze City University v Londýně.

Lidé se zdravým binokulárním viděním sice lépe vnímají hloubku vidění, ale při převádění trojrozměrné reality na plátno jsou v nevýhodě. Každé oko totiž vidí objekt trochu jinak, levé víc vpravo, pravé víc vlevo. To si lze jednoduše dokázat tak, že člověk umístí prst před nos a střídavě se dívá jen pravým, nebo jen levým okem. Prst ve viděném obrazu poskakuje ze strany na stranu, ačkoli se ani nehne. Jenže mozek šilhajících lidí vychýlené oko diskriminuje a řídí se jen obrazem viděným ve zdravém oku. To pomáhá vnímat věci mnohem statičtěji. Malíři se zdravýma očima proto často při přenášení reality na plátno jedno oko zavírají. Nechají pracovat jen to dominantní.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související