První nástěnné jeskynní malby v Evropě jsou prý hvězdnými mapami

Velikost textu: AAA

29. 11. 2018

S poměrně odvážným tvrzením přišli vědci ze Skotska ve své hypotéze o významu nástěnných jeskynních maleb prvních Evropanů. Čtyřicet tisíc let staré obrazce nalezené ve Španělsku, Francii či Německu jsou podle nich mapou hvězd na nebi. Podle autorů výzkumu tyto malby a jejich rozložení zachycují běh času a dokonce i změnu ročních období podle toho, jak se hvězdy pohybovaly po nebi.

Fenomén známý jako precesí rovnodennosti vychází ze změny náklonu rotační osy Země. Dosud se přitom vědci domnívali, že tohle pochopili až staří Řekové.

Autoři z Edinburghu, kteří spolupracovali s kolegy z anglického Kentu, vytvořili mapu hvězd v době, kdy malby vznikly. Obrazce podle nich zachycují tehdejší události na nebi, které moli lidé pozorovat, včetně průletu komet.

„První nástěnné malby dokazují, že lidé měli rozvinuté znalosti o noční obloze už před poslední dobou ledovou. Intelektuálně se tedy téměř nelišili nám. To zřejmě způsobí revoluci v uvažování nad prehistorickými populacemi lidí tak, jak je vidíme dnes,“ míní autor výzkumu doktor Martin Sweatman z University of Edinburgh.

Podle něj abstraktní zobrazení zvířat ve skutečnosti představují souhvězdí jakéhosi prehistorického zvěrokruhu. Dokázal to na malbách v jeskyni Lascaux ve Francii, které jsou staré 17,3 tisíce roku. Zobrazují muže s hlavou ptáka vedle bizona a poblíž kachnu a nosorožce. Ačkoli se archeologové domnívali, že jde o výjev lovu či šamanismu, doktor Sweatman se domnívá, že se jedná o souhvězdí Kozoroha během letního slunovratu, souhvězdí Vah během jarní rovnodennosti a souhvězdí Býka během podzimní rovnodennosti. Nedaleké zobrazení koně má být znamením Lva v zimním slunovratu.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související