Krkavcovití a lidoopi zřejmě neplánují přemýšlením, ale učením

Velikost textu: AAA

30. 11. 2018

Vědce v posledních letech fascinují výkony čeledi krkavcovitých ptáků, do níž krom krkavce patří také havran, vrána, straka, sojka, ořešník či kavka. Tito zástupci totiž vykazují vysokou inteligenci, která byla pozorována pouze u velkých primátů. Mnohé odborníky přiměla schopnost řešit úkol a oddálit okamžité potěší výměnou za větší k domněnce, že tato zvířata uvažují, přemýšlejí. Vědci ze Švédska to ale teď zpochybnili.

Použili totiž úkoly, které byly zadány pokusným havranům a šimpanzům, k učení umělé inteligence. Ta přitom funguje na principu asociativního učení, tedy něčeho, co se opírá o předchozí zkušenosti. Umělá inteligence dokázala také plánovat budoucí kroky a oddalovat potěšení výměnou za větší kořist stejně jako havrani či šimpanzi. Nešlo ale o lidskou představivost budoucích vztahů a jevů, nýbrž pouhé asociativní učení, které je vlastní mnoha živočichům.

„Někteří vědci naznačují, že plánování u velkých primátů a havranů se vyvíjí prostřednictvím myšlení, že dokážou simulovat v mysli budoucí scénáře a činit tak rozhodnutí opírající se o tyto mentální simulace. Má studie dokazuje, že plánující chování a sebeovládání u nelidských zvířat se může objevit spíš prostřednictvím asociativního učení,“ tvrdí doktor Johan Lind ze Stockholmské univerzity.

Při využití umělé inteligence dokázal, že model učení neschopný myšlení nebo simulace budoucích scénářů dokázal také plánovat a provádět správně experimenty tak, jak je dokázali provést havrani či šimpanzi.

Unikátní projev plánování u krkavcovitých prokázali v minulých letech vědci ze švédského Lundu. Inteligence těchto ptáků je podle nich o dost vyšší, než se soudilo. Přesahuje inteligenci čtyřletých dětí či šimpanzů a orangutanů. V pokusech totiž tito ptáci prokázali, že dokážou analyzovat složitý proces – jak se dostat k potravě – a plánovat mnohem lépe než čtyřleté děti a šimpanzi.

Plánování dopředu bylo přitom přisuzováno jako vlastnost výlučně náležející jen hominidům – člověku a velkým primátům. Jenže krkavcovití dokážou volit nástroje pro pozdější použití a směňovat s člověkem kupony za budoucí odměnu. Také jsou schopni sebeovládání a vzdát se menší odměny kvůli pozdější větší odměně.

„Tato studie naznačuje, že krkavci se dokážou rozhodovat o budoucnosti mimo senzorický kontext. V podmínkách vyjednávání a směny dokonce předčí orangutany, bonoby a zvláště šimpanze,“ tvrdí vědci z Lundské univerzity.

Nicméně to stále podle doktora Linda nedokazuje, že by si tito ptáci dokázali představovat v mysli budoucí scénáře. I když projevují výjimečnou inteligenci, pak ale díky asociativnímu učení.

„Víme totiž, že podobné modely učení umělé inteligence se dokážou naučit hrát deskové hry a porazit lidské hráče… Zvířata jsou často velmi dobrá v poučení se z předchozích zkušeností, neboť jim to pomáhá přežít na místech, kde číhá nebezpečí a velká konkurence,“ vysvětluje doktor Lind.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související