Charles Darwin zřejmě trpěl lymeskou boreliózou

Velikost textu: AAA

11. 1. 2019

Chronické a neléčitelné onemocnění trápilo většinu dospělosti slavného britského biologa Charlese Darwina. Oficiálního autora evoluční teorie trápily symptomy, které byly dlouho přičítány řadě různých onemocnění. Nejnovější hypotéza ale hovoří o lymeské borelióze. V době, kdy o antibiotikách lékaři neměli ani páru, decimovaly vědcovo zdraví bakterie přenášené klíšťaty.

Lymeská borelióza není onemocnění smrtelné, na rozdíl od klíšťové encefalitidy, ale neléčená člověku život dokáže zničit. Napadá měkké tkáně a nervovou soustavu a působí vážné zdravotní komplikace. U řady lidí i dnes po infekci, kterou přehlédnou, lékaři dlouho bádají nad symptomy chronické únavy, bolestí hlavy a kloubů a dalšími potížemi. Vyšetření krve na borelie bývá v nejasných diagnózách často pozitivní a pomocí antibiotik je pacient bakterií zbaven.

Jenže Charles Darwin ve své době netušil, že klíšťata přenášejí zákeřné onemocnění, které mu zničí většinu dospělého života. A i kdyby to tušil, léky byly v nedohlednu. Když se vrátil z výpravy po světě, která ho přivedla k teorii o přírodním výběru, onemocněl. Po svatbě se sestřenkou začal trpět průjmy, měl vyrážku, zvracel a bolely ho svaly. V denících si často stěžoval na nevysvětlitelnou flatulenci – nadměrnou plynatost střev – a bušení srdce.

Erwin Kompanje a Jelle Reumer z Přírodovědeckého muzea v Rotterdamu prošli Darwinovy deníky a došli k závěru, že trpěl lymeskou boreliózou.

„Měl spoustu různých symptomů, zmatené vnímání a závratě, zkrácený dech, třes rukou, a všechny přicházely a odcházely tak, jak je to docela typické u lymeské boreliózy,“ tvrdí doktor Erwin Kompanje z Erasmovy univerzity.

Lymeská borelióza se na Britských ostrovech objevila na konci osmnáctého století. Darwin trávil spoustu času v přírodě sběrem a lovem přírodnin, podle autorů z Nizozemska musel za tu dobu snést kousnutí mnoha klíšťat. Přenos infekce je u něj tedy dost pravděpodobný.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související