Po ptačí a prasečí chřipce lidstvo ohrožuje chřipka netopýří

Velikost textu: AAA

1. 3. 2019

Viry nejsou z hlediska tradiční biologie živé organismy, ale ani neživé částice. Nerostou, netvoří si energii a při rozmnožování jsou zcela závislé na hostiteli. Nicméně se dokážou množit a přizpůsobovat změnám podmínek prostředí, takže život připomínají. Viry produkují jedny z nejtěžších onemocnění člověka. Krom hepatitidy a AIDS také chřipky. Nedají se léčit antibiotiky a virová infekce agresivního kmenu často působí epidemie. Po smrtelných epidemiích ptačí a prasečí chřipky čelí lidstvo další hrozbě. Tentokrát by nás mohl sklátit chřipkový virus netopýrů (letounů).

Jediní aktivně létající savci – proto se celá skupina zahrnující netopýry, kaloně, vrápence, upíry, vampýry ad. nazývá letouni – mezi sebou šíří virus chřipky, který má receptory podobné těm v dýchací soustavě člověka. Stejně tak sdílíme tyto receptory s prasaty či slepicemi, proto se na člověka přenesly kmeny prasečí a ptačí chřipky.

U letounů byly chřipkové viry objeveny teprve v roce 2012. Teď ale vědci z Lancasteru zjistili, že můžou nakazit i člověka.

„Protože jsou prasata a slepice schopny přenášet konvenční viry chřipky na lidi, vědci vystavili lidské buňky bílkovinám z prasat a kuřat. Tyto hybridní buňky byly náchylné k infekci virem netopýří chřipky, což naznačuje, že tento virus může nakazit slepice a prasata. Protože víme, jakou roli při přenosu chřipky na člověka hrají farmářská zvířata, jeví se jako pravděpodobné, že virus netopýří chřipky se může přenést na člověka přímo nebo přechodem přes zemědělská zvířata,“ tvrdí doktor Muhammed Munir z Lancaster University.

Letouni patří mezi významné přenašeče zoonóz – tedy onemocnění přenášených ze zvířat na člověka. Mají pětašedesát různých lidských onemocnění včetně eboly či SARS.

„Zajímavé je, že viry, které můžou být úspěšně přenášeny a šířeny mezi různými druhy netopýrů se můžou rychle šířit také na lidi, což naznačuje, že netopýři jsou velmi rizikovým druhem v přenosu zoonóz,“ míní doktor Munir.

Lidé v tropických oblastech loví především větší druhy letounů – kaloně. Konzumují jejich maso, které je k dostání také v tropických kuchyních světa. A právě manipulace s infikovanými jedinci může vést k přímému přenosu na člověka.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související