Důchodkyně necítí žádnou bolest, deprese či paniku. Díky mutantnímu genu

Velikost textu: AAA

29. 3. 2019

Jednasedmdesátiletá Jo Cameronová ze Skotska je předmětem řady medicínských výzkumů. Celý život totiž prožívá bezbolestně. Nepotřebuje vůbec žádná anestetika a můžou do ní řezat či jí trhat zuby. Nikdy také neužívala žádná analgetika, léky na bolest, protože ji prostě necítí. Ačkoli díky tomu prošla porodem jako by si mazala máslo na chléb, má to i nevýhody. Když třeba přiloží ruku na rozžhavený pohrabáč, neucukne, dokud nezačne nosem nasávat pach spáleného masa.

Jo tak často přijde k odřenině, řezné ráně či popálenině, protože prostě nedává pozor jako citlivý člověk. Přesto není její tělo vůbec pokryto jizvami. Ne proto, že by se nikdy nezranila, naopak, děje se jí to často, jenže další výjimečností skotské důchodkyně je unikátní schopnost regenerace tkání, která probíhá bez zjizvení.

Cameron poprvé přišla k lékařům žádat o pomoc, když měla problém vstát a chodit. V pětašedesáti jí vypověděl kyčelní kloub. Do ordinace ortopeda ji přivedla mechanická nefunkčnost kloubu, nedokázala vstát, nikoli bolest. Lékař se zhrozil, že dokázala žít s tak těžkou artrózou. A došlo mu, že má před sebou pacientku s netypickou genetickou výbavou.

„Uvedla, že často utrpěla popáleniny a řezné rány, ale necítila žádnou bolest, často cítila nosem spálenou tkáň, aniž vnímala jakoukoli bolest, její rány se ale hojily velmi rychle bez jizev,“ píší vědci z Londýnské a Oxfordské univerzity v případové studii publikované v British Medical Journal.

Jo také jednou zjistila, že sní nejpálivější chilli světa bez toho, aniž vnímá průvodní bolest. Jen se po něm trochu víc zpotila.

To vše se jí děje kvůli mutantní verzi genu FAAH, která se stala předmětem výzkumu. Alela genu, který hraje roli v endokanabinoidovém systému, ji totiž zbavila schopnosti vnímat bolest. Pro odborníky je zajímavá, protože zapínáním či vypínáním genu by bylo možné léčit chronickou bolest či poznatky využít v anestezii.

Genetikové z Londýnské a Oxfordské univerzity zjistili, že mutantní gen leží v oblasti, která byla považována za „nadbytečnou“ DNA. Tedy dosud. Tento gen přitom vypíná gen FAAH. A úplně nejlepší na vlastnictví mutantního genu je to, že Jo díky němu vůbec netuší, co je to deprese či úzkost. I v nejnebezpečnější situaci zachovává hlavu a nepanikaří.

„Důsledky těchto objevů jsou ohromné. Směřují k objevu nových léků na bolest, které by mohly zcela řešit pooperační bolesti a urychlit také hojení ran,“ míní doktor Devjit Srivastava, jeden z vědců, který se výzkumem DNA Jo Cameronové zabývá.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související