Vojta Kotek bude letos na Vánoce úplně sám: Poprvé!

Velikost textu: AAA

18. 12. 2008

Herec Vojta Kotek si letošní vánoční svátky neužije. Zůstane sám ve svém novém bytě a vzhledem k tomu, že je opět bez partnerky, to bude spíše o nudě.

Vojto, kdy začínáte s přípravami na vánoční svátky? „Když jsem ještě bydlel u našich, což už teda letos nebydlím, začínali jsme se začátkem adventu. Ale tak jako trapně, že jsme pověsili hvězdu do okna, na dveře se přibila nějaká větev, tím to haslo... (úsměv). A co se týče letošku, kdy bydlím sám... Poprvé budu prožívat Vánoce sám – nebo sám... prostě ve svém bytě – , zatím jsem nezačal a nevím, kdy začnu. Já to flákám, no... Štědrý den oslavím samozřejmě s rodinou, ale zbytek vánočních svátků budu doma – ve svém bytě...“

Nakupujete dárky promyšleně a dlouho dopředu, nebo je sháníte na poslední chvíli? „Bé je správně – na poslední chvíli... (smích). Občas se stane, že mám něco vyhlídnutého dopředu, nebo že zkrátka vím, něco už v předstihu najdu... Ale většinou – jako většinu věcí ve svém životě – to nechávám na poslední chvíli. Zatím vážně nic nemám. Je to tak, že málokdo má už dneska nějakou inspiraci, všichni mají všechno, a já bych přitom strašně chtěl těm lidem dávat dárky nějakým způsobem originální nebo zkrátka jiný... Něco vyrobit – nějakou postavičku třeba, dečku ušít (smích), ne jim ty dárky kupovat... Bohužel na to ale nemám moc času, no... Takže to vždycky skončí tak, že vletím do nějakého obchoďáku a tam to všechno nakoupím.“

Kdo u vás v rodině peče vánoční cukroví? Kolik druhů míváte? „Peče babička a taky maminka, která dělá dva druhy cukroví. Výborné jsou její nepečené čokoládové kuličky s kokosem na bázi rumu... Babička peče... A taky mi vždycky velikou bednu cukroví – kterou teda připravuje jeho žena a patrně i jeho tchýně - doveze můj dobrý kamarád Karel Vávře.“ Jak u vypadá Váš Štědrý den, ev. Silvestr, Nový rok? „Štědrý den u nás vypadá úplně normálně. Klasika... Jde o to, aby se sešla celá rodina, co nejvíce lidí... Aby se viděli, popovídali si o tom, co se v jejich životech děje... rozdáváme si dárky... Ale že bychom dělali takové ty vánoční zvyky, házení bačkor třeba, to ne... (úsměv). Zazpíváme – nebo spíš zahalekáme - koledy, zapálíme prskavku...“

Dodržujete nějaké tradice, zvyky? (Věříte na vánoční pověry, dáváte si novoroční předsevzetí, připravujete zvláštní/tradiční pokrmy či pochutiny?...) „Občas si dávám novoroční předsevzetí, to je pravda... Nicméně se mi ještě v životě nestalo, že bych ho dodržel... (úsměv).“ Míváte živý stromeček, nebo dáváte přednost umělému? „Stromek máme živý. Zásadně živý. Každý rok jiný druh, ale většinou jedličku nebo něco takového.“

Na jaký dárek nejraději vzpomínáte? Jaký si přejete (očekáváte) letos? „To je těžká otázka. Teď se mi samozřejmě nic... Nebo vlastně - když jsem byl menší, otec mi koupil živého koně. Od pěti let jezdím na koni... To bylo hezký... Dal mi fotku toho vybraného koně, což byl jeden z těch, na kterých jsem jezdil. Na fotce byl kůň a já, jak na něj nalejzám. Pod tím byl nápis: to je náš kůň. Já jsem ze začátku nepochopil, co tím jako myslí... (úsměv). Bylo mi takových dvanáct, třináct let... Pak mi to došlo. To jsem byl opravdu hodně nadšenej, byl to můj splněný sen, nejhezčí dárek... I proto, že jsem vyrůstal na Vinetouovi a Old Shaterhandovi. V dětství jsem si nehrál na nic jiného než na kovboje. Na sedačce – na tom opěradle - jsem měl připevněnej postroj. Furt jsem na tom jezdil a díval se přitom na Vinetoua... (úsměv).

Říkal jsem všechny věty z vinetouovek, a vlastně kvůli tomu jsem chtěl být westernový herec. A možná právě kvůli tomu dělám to, co dělám.... No, a letos? Nemám žádné konkrétní přání – že bych chtěl třeba play station nebo tak něco... (úsměv). Už jsem v těhle záležitostech samostatnej... Spíš chci, aby všechno proběhlo v pohodě a klidu, aby nedošlo k nějaké nesmyslné hádce, aby nikdo z rodiny nešílel, nestresoval se nějakýma dárkama a kravinama...“

Autor: Zuz, foto archiv

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Nejčtenější