Varlata šimpanzů tvoří třetinu hmotnosti jejich mozku. A u mužů?

Velikost textu: AAA

1. 2. 2017

Lidé mezi primáty vynikají. Inteligencí, velikostí populace, sexuálními vztahy i velikostí a tvarem penisu. Všechny vyjmenované vlastnosti spolu úzce souvisejí. Inteligence a společenské uspořádání a strategie páření měly během evoluce vliv na tvar a velikost penisu i velikost varlat. Muži díky monogamii přišli o obří varlata, která mají šimpanzi. Ale také díky ní mají velké penisy. Gorily dosahující dvojnásobku velikosti lidského těla mají totiž pyj v erekci dlouhý jen kolem sedmi centimetrů.

Nepotřebují větší. Jeden samec má totiž harém samic a jeho penis nemusí soupeřit se spermatem jiných samců. Ti k jeho samicím přístup totiž nemají. Samice jsou samci věrné. Gorilí samec má tak relativně malá i varlata.

Největší varlata mají mezi našimi blízce příbuznými šimpanzi. Jsou větší než lidská, i když je člověk mnohem větší. A třebaže v poměru k tělu má šimpanz menší mozek, má šimpanzí samec varlata tak veliká, že dosahují třetiny hmotnosti jeho mozku. U muže méně než tři procenta hmotnosti jeho mozku. Opět je to důsledek evoluce a pářících strategií.

Šimpanzí samci ejakulují několikrát za den a produkují velké množství spermatu. Samci totiž souloží se samicemi kdykoli se jim zachce. Jedna samice musí strpět několik samců denně. Samci tak musejí produkovat velké množství spermatu, aby mohlo soutěžit se spermatem sok. U lidí, kteří žijí monogamně, to není potřeba.

Ale člověk není monogamní stoprocentně. Proto mají muži jedny z největších pyjů mezi primáty. Můžou za to ženy, které dávají přednost mužům s větším penisem. Ten lépe z vagíny vypudí sperma případného soka a také ženu lépe uspokojí. Uspokojená žena je věrnější a také snáze otěhotní. Muži ale kvůli tomu, aby uspokojili ženu, musejí vynaložit větší úsilí, mají totiž penis poměrně hladký a nezajímavý. Ostatní primáti mají mnohem více výstupků a výčnělků. To ale souvisí opět s monogamií. Výstupky totiž mají sloužit k odstraňování spermatu soka. U muže to vykonává pouze okraj žaludu.

Proč však monogamie (věrnost jednomu partnerovi) či polygynie (věrnost několika žen jednomu muži) u člověka vznikly, nebylo dlouho jasné. Může za to zřejmě náš veliký mozek. Aby se vyvinul a dospěl, vyžaduje mnoho let péče. Mozek dítěte roste a vyvíjí se pomalu. Proto musejí rodiče o potomka dlouho pečovat. A to vyžaduje, aby byl muž přítomen a mohl dítěti dodávat potravu a chránit ho. Nejlépe to zajistí monogamie. Ta je výhodná i společensky, snižuje množství neshod mezi samci, pokud ji dodržuje většina z nich. Složité sociální uspořádání lidských populací vedlo k zvětšení mozku. A ten opět zvýšil nároky na svůj růst, péči a zrání. Takže posílil monogamii.

„Takže život ve složitých lidských společnostech dokazuje, že největší a nejdůležitější sexuální orgán je mozek. Někde v naší evoluční minulosti se rozhodlo o tom, že hlavním faktorem ovlivňujícím přístup k sexuálním partnerům je to, jak chytrý a společenský muž je, nikoli jak velký má penis,“ věří profesor Mark Maslin, antropolog z University College London.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související