Je sexuální orientace daná geneticky? Pro genetiky je to přípustné

Velikost textu: AAA

12. 12. 2017

Genetikové z Illinois odhalili dva geny, jejichž specifické varianty (alely) zřejmě ovlivňují rozvoj homosexuality u mužů. Srovnáním DNA tisícovky gayů a dvanácti set heterosexuálů vyšlo najevo, že obě skupiny se liší v genech ležících na třináctém a čtrnáctém chromozómu. Gayové pak díky nim mají větší hypotalamus, ale zřejmě se také jinak vyvíjí jejich centrum sexuální orientace.

Popsané geny leží na somatických chromozómech 13 a 14 a podle vědců z NorthShore University jsou důkazem, že sexuální orientace není věcí volby či výchovy. Ale působení vnějších vlivů na majitele těchto genů vede nezbytně k homosexuálnímu cítění.

Studie je však podle nezávislých odborníků vědecky málo průkazná a závěry jsou pouze spekulativní.

„Protože sexualita je základní součástí lidského života, jak pro jedince, tak pro společnost, je důležité chápat vývoj a vznik sexuální orientace člověka. Cílem této studie bylo najít genetické pozadí mužské sexuální orientace a tak zvýšit znalosti o biologických mechanismech sexuální orientace,“ uvedl jeden z autorů profesor Alan Sanders.

Gen SLITRK5 řídí rozvoj hypotalamu a gen SLITRK6 zase vývoj mezimozku (diencefalonu). A obě struktury už v minulosti byly popsány jako odlišně veliké u heterosexuálních a homosexuálních mužů, přičemž druhá skupina je má větší.

Na chromozómu 14 pak leží gen pro receptor štítnou žlázu stimulujícího hormonu (TSHR), který se také výrazně liší u obou sexuálních orientací.

Sami autoři ale přiznávají, že k potvrzení objevů jsou potřeba další výzkumy.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související