Lidé závislí na telefonu nejsou antisociální, ale naopak hypersociální

Velikost textu: AAA

12. 3. 2018

Kanadští vědci vyvrátili jeden z mýtů, který se pojí s nadměrným užíváním chytrých telefonů. Mladá generace často sedí u stolu v restauraci, aniž mezi sebou prohodí jediné slovo. Všichni zírají do telefonu a něco do něj ťukají. Z pohledu starší generace jsou hrubě nespolečenští. Jenže oni jsou ve skutečnosti závislými na komunikaci a jsou naopak hypersociální.

Tvrdí to na základě svých výzkumů profesor Samuel Veissière z McGillovy univerzity v Kanadě.

„Tomuto tématu panuje velká panika. My se snažíme nabídnout něco pozitivního a dokázat, že je to naše touha po lidské interakci, která nás činí závislými, a že také existují poměrně jednoduchá řešení, jak se s tím vyrovnat,“ tvrdí Veissière.

Lidem dávají interakce s druhými smysl a význam vlastní identity, jsme tak silně sociální, že izolace a osamělost nás dokonce zabíjí. Závislost na telefonech a jiných technologiích je jen vyjádřením hypersociální poruchy, nikoli protispolečenskosti.

Jenže jako je to s přemírou jídla v moderní době, která působí na nervovou soustavu, jež se vyvíjela v neustálém nedostatku, míra a rychlost působení technologií může vést k zahlcení centra odměny v mozku a vzniku chorobného chování.

„V postprůmyslové době, kdy je jídla nadbytek a je pořád dostupné, se můžou naše neustálé touhy po tuku a cukru vyvinuté evolučními tlaky snadno zvrhnout v nenasytitelnou rozežranost, která vede k obezitě, diabetu a chorobám srdce. Tyto prosociální potřeby a reakce na ně se můžou jednoduše zvrhnout v manické divadlo hypersociálního kontrolování telefonu,“ tvrdí profesor Veissière.

Problém nevytváří chytrý telefon, ale spíš způsob užívání. Vypínání upozornění a vědomé odkládání telefonu kupříkladu v restauraci můžou pomoci člověku vyvarovat se závislosti.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Související